Babička vůbec měla ráda slaninu, obdobným způsobem pekla i kuře a my to měli moc rádi. Dala se k tomu jíst téměř každá příloha, nádherně to vonělo a chutnalo to všem. Přitom to bylo v podstatě jenoduché.

Králíka prošpikovala, vložila do nádoby na pečení, přidala nakrájenou slaninu, kousek másla, bobkový list, nové koření, celý pepř, jalovec a samozřejmě nezapomněla na sůl, jako teď já. Kuře nešpikovala, to nebylo suché, pouze obložila slaninou.

Babička obvykle pekla v remosce, takže masíčko bylo hezky šťavnaté a nevysušené. Podlívala jenom mírně, pekla pozvolna a obracela. Základem bylo slaninou moc nešetřit, protože králík je přece jen dost dietní masíčko. Když byl upečený dozlatova, tak ho dala na talíř, kde se už v celé své kráse promenádoval její bramborový knedlíček a vše přelila výpečky ze slaniny a másla.

K tomuto pokrmu se sice hodí přidat i špenát, ale budu upřímná – další chuť celý zážitek jenom pokazí. Tohle je tak dobré, že úplně stačí přidat okurkový salát anebo vůbec nic.

Kdysi mi lékařka radila, abych do svého jídelníčku zařadila hlavně maso zvířat, které žijí krátce a jako příklad uvedla vepřové. Prase prý nesní nic špatného, takže neškodí. No a králík splňuje i druhou podmínku, protože mi radila přidat více zeleniny. Králíci jsou přece živení křehkou travičkou a zdravou mrkvičkou, takže podmínku plní. Nebo ne?